Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.
(Bible - Přísloví 15,17)
Nejdražší poklad je láska mezi lidmi.
(Neznámý autor)
Patří k sobě...
Stály mezi vstupními dveřmi a v ruce mačkaly špinavé kloboučky. Dvě děti - na sobě roztrhané kabáty, ze kterých už dávno vyrostly.
„Máte nějaké staré noviny, paní?“
Měla jsem naspěch, chtěla jsem je odbýt, dokud jsem pohledem nesklouzala k jejich mokrým, příliš malým plátěnkám.
„Pojďte dál, udělám vám kakao,“ řekla jsem.
Neodpověděly, jen tiše prošly do obýváků a sedly si. Donesla jsem jim horké kakao a toast s džemem, aby se posilnily na své další cestě v dešti. Po chvíli se dívenka zadívala na prázdný hrneček a chlapec se zajíkavě zeptal: „Paní, jste bohatá?“
„Já a bohatá?“ zasmála jsem se a rozhlídla po ošuntělém nábytku. „Kdepak!“
Holčička opatrně postavila hrníček zpět na podšálek a pomalu zašeptala: „Patří k sobě...“
Pak odešly – zůstaly po nich jen blátivé šlápoty na kamenných dlaždicích. Nechala jsem je tam. Chtěla jsem je tam mít pro případ, kdybych zase zapomněla, jak moc jsem bohatá.
„Máte nějaké staré noviny, paní?“
Měla jsem naspěch, chtěla jsem je odbýt, dokud jsem pohledem nesklouzala k jejich mokrým, příliš malým plátěnkám.
„Pojďte dál, udělám vám kakao,“ řekla jsem.
Neodpověděly, jen tiše prošly do obýváků a sedly si. Donesla jsem jim horké kakao a toast s džemem, aby se posilnily na své další cestě v dešti. Po chvíli se dívenka zadívala na prázdný hrneček a chlapec se zajíkavě zeptal: „Paní, jste bohatá?“
„Já a bohatá?“ zasmála jsem se a rozhlídla po ošuntělém nábytku. „Kdepak!“
Holčička opatrně postavila hrníček zpět na podšálek a pomalu zašeptala: „Patří k sobě...“
Pak odešly – zůstaly po nich jen blátivé šlápoty na kamenných dlaždicích. Nechala jsem je tam. Chtěla jsem je tam mít pro případ, kdybych zase zapomněla, jak moc jsem bohatá.