Jeden mistr nosil na sobě vždy velmi jednoduchý oděv bez jakýchkoliv ozdob. Je pochopitelné, že častým praním po určitém čase ztratil tento oděv svou barvu i kvalitu a dokonce byl na některých místech odřený.

Když mistr jednou obdržel pozvánku na velkou oslavu, kam chodí hodnostáři v nejlepších šatech, jeden z jeho přátel ho upozornil:

„Já vím, že nedbáš na mínění okolí. Ale uvědom si, že je to vzhled – jako například šaty – co je vysoce hodnoceno a lidé se poměřují podle toho, co mají na sobě.“

„Můj příteli,“ odpověděl mistr s úsměvem, „já nechci, aby pocta, kterou získám, patřila mému krejčímu."