Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho Pána Ježíše Krista a učení pravé zbožnosti, je nadutý, ničemu nerozumí a jen si libuje ve sporech a slovních potyčkách. Z toho vzniká závist, svár, urážky, podezřívání.
(Bible - 1. list Timoteovi 6,3.4)
Slovo má lehkost větru a sílu hromů.
(Hugo)
Hádka
Dva otcové bydleli dlouhá léta v jednom příbytku. A protože spolu vycházeli velmi dobře, každé nedorozumění uměli vhodně vyřešit, byl jejich život naplněn klidem, pohodou a mírem. Jednoho dne však jeden z nich navrhl:
„Zkusme se pohádat, tak jak to dělají lidé kolem nás.“
„Víš, když já ani nevím, co to znamená hádat se,“ odpověděl druhý.
„No, podívej se! Postavíme třeba mezi sebe cihlu. Já řeknu, že je moje a ty naopak budeš tvrdit, že nemůže být moje, když je tvoje. Tak nějak totiž hádky začínají.“
Postavili tedy mezi sebe cihlu a první začal:
„To je moje cihla.“
„Ne, moje!“ odpověděl druhý.
„No, když je tvoje, tak si ji vezmi a odejdi v pokoji.“
A nedokázali se pohádat.