Oči

V nemocničním pokoji leží dva pacienti. Jeden z nich má postel u okna, ze kterého se občas podívá ven; druhý pacient vidí jen nemocniční pokoj.
„Na rybníku plavou krásné kachny,“ popisuje muž u okna život venku. „V parčíku vidím skákat děti a ještě se tam prochází hezká dívka v jarních šatech. Naproti přibíhá asi její chlapec. Objali se a už se vedou za ruce.“
Tak si krátili dlouhé bolestivé hodiny na lůžku. Pacient u okna vyprávěl a ten druhý ho s nadšením poslouchal. Nebyl však spokojený.
„Proč tam nemohu ležet já a pozorovat život venku?“ zlobil se v duchu.

Když po několika dnech těžce nemocný muž u okna zemřel, požádal ten druhý sestřičku, aby ho přeložila na volnou postel. Konečně bude vidět ven! Sestřička jeho přání splnila. A když se zavřely dveře pokoje, muž se nedočkavě obrátil k oknu a podíval se ven. Z okna však bylo vidět jen bílou stěnu protějšího domu....