00.00
Dnes je čtvrtek 28. března 2024,
svátek slaví Soňa.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.
(Bible - Židům 11,1)

Modlit se znamená prosit o déšť, věřit znamená vzít si deštník.
(B. Ferrero)

Víra


Po prašné cestě jde babička s vnučkou. Je horké léto. Pestré kytky na hřbitově ztrácejí nedostatkem vláhy svou svěžest a zvadlé leží na bílém mramoru. Čekají na kapky oživující vody, která je pozvedne od země, pokud si lidé vzpomenou a navštíví tato místa i v období prázdnin a dovolených.
„Ahoj tati,“ osloví babička u hrobu – tak, jak má ve zvyku – svého otce. „Jak to jde? U nás nic nového. O maminku se starám, i když teď s tou zlomenou rukou je víc práce. Ale neboj se, hlídám ji a pečuji o ni. Měl bys z nás radost.“
Při pohledu na malou Kačku dodává: „A z tebe by měl pradědeček taky velkou radost, zvlášť kdyby viděl, jaká jsi šikovná holka.“
„Babi,“ zaprosí malá vnučka, „vyprávěj mi o něm.“
Starší ženě je najednou při vzpomínkách na otce nějak smutno a slzy se jí koulí po tvářích.
„No, vždyť se uvidíme,“ říká na závěr, „když Ježíš přijde znovu na tuto zem.“
„A jaké to bude?“ vyzvídá malá Kačka. Se zájmem poslouchá babiččino vyprávění o budoucím radostném setkání a klade další otázku: „I já ho uvidím?“
„Ano, všichni se budeme radovat...“
„Tak proč tedy pláčeš, babičko?“

Velikost víry totiž není vždy přímo úměrná velikosti člověka.

vvt

Načítám kalendář