Znáš mne lépe než kdokoli jiný.
Slyšel jsi mě křičet při mém narození,
viděl jsi mé první krůčky,
slyšel má první slůvka.
Radoval ses z mého dětského smíchu
a hojil nemoci i rozbitá kolena.
Slyšel jsi mé první dětské modlitbičky
a prosby za dobrou známku z diktátu.
Sdílel jsi se mnou radost v mé mladistvé zamilovanosti,
pomáhal jsi mi vystudovat a najít práci.
Dával jsi mi sílu poctivě uživit sebe i rodinu.
Dával jsi mi moudrost, když jsem ji potřeboval.
Chránil jsi mě na všech mých životních cestách,
a to všechno navzdory tomu,
že jsem na Tebe občas zapomínal,
nedbal na Tvá varování a rady,
mnohokrát hřešil...
Kdo jiný mě tak důvěrně zná jako Ty?
Kdo mě může mít víc rád?
Ty jsi, Pane, můj největší přítel
a já Tě tolik toužím obejmout,
být už navždy s Tebou... Přijď, Pane!

H. M.