Jeden moudrý a bohatý panovník se vydal s početnou karavanou na dlouhou cestu. Již několikátý den se ubírali přes velkou poušť, a protože směr cesty znal jen král, jel v čele skupiny a všichni ostatní ho následovali.

Jednoho dne se ale stalo, že velbloud, který nesl královský poklad, spadl ze srázu do jámy a nemohl pokračovat v namáhavé pouti. Bohatý muž věděl, že tímto nákladem nelze přetížit další velbloudy nesoucí hlavně chléb a vodu, a tak vyslovil zvláštní nabídku. Každý z jeho služebníků v karavaně, kdo chce z pokladu cokoliv získat, ať si vezme, co unese, a pak půjdou dál.

Příští den ráno nemohl král věřit svým očím. Všichni jeho služebníci, každý se svým zlatem, utekli od něho pryč. S karavanou velbloudů zůstal pouze jediný jeho sluha.

„Proč jsi se svou částí zlata neutekl?“ zeptal se ho panovník.

„Vím, že jen ty znáš cestu! Všichni, kteří utekli z tvé karavany, během pár dnů zahynou žízní na této velké hrozné poušti,“ odvětil onen služebník.


S karavanou velkého Krále, který řekl: ‘Já jsem ta cesta, pravda i život’, můžeme putovat i my...!?

Václav Vondrášek