Johann Sebastian Bach ve stáří oslepl. Jednou mu jeden z jeho přátel sdělil, že má do jejich města přijet slavný oční lékař a že by byl ochoten zkusit na něm své umění, kdyby se chtěl podrobit operaci.

„Ve jménu Božím,“ řekl starý Bach. Pak přišel onen den. Ale operace se nezdařila! Když mu lékař po čtyřech dlouhých dnech sundal z očí obvazy a okolo stojící rodina se svého milovaného otce zeptala: „Vidíš?“, odpověděl: „Děj se vůle Páně! Nevidím nic.“

Všichni kolem shromáždění se rozplakali a starému otci ztěžklo srdce tím víc. A přece jim vesele řekl, aby je povzbudil: „Zazpívejte mi raději mou zamilovanou píseň – Co chce můj Bůh, ať se vždycky stane, jeho vůle je to nejlepší!“

(Příběhy psané životem, Portál 2001)