V dětství i v dospívání toužila být Florence Chadwicková nejrychlejší plavkyní. V šesti letech přesvědčila rodiče, aby ji zapsali do startovní listiny závodů na 50 metrů, kde však skončila jako poslední. Každý den proto usilovně trénovala a za rok se přihlásila znovu. Ale opět se musela spokojit s posledním místem.

Když jí bylo 11 roků, upoutala na sebe pozornost vytrvalostním plaváním – uplavala téměř 10 km. Florence se ale chtěla zdokonalit v rychlosti, a tak se ve 14 letech zúčastnila šampionátu v plavání naznak, kde byla čtvrtá. Do olympijského týmu, kam postupovali jen první tři, se nedostala. Zklamaná a znechucená plavání vzdala, vdala se a svůj čas věnovala jiným koníčkům.

Po určité době začala znovu přemýšlet, zda by nebylo lepší zaměřit se na vytrvalostní plavání. S pomocí svého otce začala plavat na velké vzdálenosti a 12 let poté, co se nedostala do olympijského týmu, přeplavala Florence Chadwicková průliv La Manche. Překonala tak 24 roků starý rekord Gertrudy Ederleové.

Konečně zjistila, v čem je dobrá, a toho se také držela.