Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého...
(Bible - Žalm 37,7.8)
Nedokážeš-li přemoci hněv, začne hněv přemáhat tebe.
(latinské přísloví)
Hřebíky
Jeden chlapec měl velmi vznětlivou povahu. Snadno se rozčílil, pouštěl se do potyček a sporů.
Jeho otec mu jednou dal pytlík hřebíků a požádal ho, aby pokaždé, když ho někdo nebo něco rozzlobí, zatloukl jeden hřebík do ohrady, která obklopovala jejich dvůr.
První den chlapec zatloukl 38 hřebíků.
Jak šel čas, pochopil, že je snazší ovládnout svůj hněv než zatloukat hřebíky, a o několik týdnů později, jednou večer, oznámil otci, že toho dne se na nikoho nerozhněval.
Otec mu odpověděl: „To je moc pěkné. A teď každý den, kdy se na nikoho nerozzlobíš, vytáhni z ohrady jeden hřebík.“
Po krátkém čase mohl chlapec otci oznámit, že vytahal všechny hřebíky.
Otec ho pak vzal za ruku a řekl mu: „To je moc pěkné, chlapče, ale podívej, ohrada je samá díra. Dřevo už nikdy nebude takové jako dřív. Když cokoli v záchvatu hněvu řekneš, způsobíš lidem, které máš rád, rány. Jsou podobné těmhle dírám. A i když se tisíckrát omluvíš, rány zůstanou.“
Lidské bytosti jsou křehké a zranitelné. Všechny nosí nápis, který říká: „Zacházet pečlivě, opatrně, křehké zboží.“
(Pohlazení pro duši, Portál 2006)