Když jsem vás tedy před ním chválil, neudělali jste mi hanbu: stejně jako jsme vám ve všem mluvili pravdu, tak se také ukázalo, že naše chlouba před Titem byla oprávněná.
(Bible - Druhý list Korintským 7,14)
Odmítat nasupeně jakoukoli chválu je hrubost. Vnímejte citlivě, jestliže dobří lidé upřímně chválí, co je chvály hodno.
(La Bruyére)
Nejlepší zpěvák
Do našeho školního pěveckého sboru chodilo asi čtyřicet žáků. Rádi jsme si zazpívali. Měli jsme tam docela pěknou partu.
Pak přišel mezi nás Jozka. Krásně zpíval a liboval si v tom, že svým silným a jasným hlasem přezpíval nás všechny. Pan učitel ho chválil, nechával mu zpívat sóla a dovolil i to, aby Jozka určoval písně, které si zazpíváme. Jenže časem Jozkovi stoupla sláva do hlavy. Najednou to byl on, kdo vládl našemu sboru. Kritizoval zpěv ostatních, a postupně tak začal ztrácet kamarády. A nám se zase přestalo ve sboru líbit. A tak výsledkem dobré snahy vyniknout, být lepší než ostatní, bylo jen to, že jsme do sboru přestávali chodit a nakonec se sbor rozpadl.
I tak může někdy skončit snaha být nejlepší. Je správné, když se snažíme v životě být úspěšní. Jen buďme opatrní, abychom tím neponižovali ty druhé. Dejme prostor i pro naše kolegy, aby si i každý z nich mohl zakusit, jak chutná úspěch a pochvala. Jinak naše snaha po ocenění přinese víc zklamání než radosti...
H. M.