00.00
Dnes je pátek 29. března 2024,
svátek slaví Taťána.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

V onen den se bude říkat: ‘Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.’
(Bible - Izajáš 25,9)

Šťastný je, kdo i v šedivýcb, mlhavých dnech věří, že se zas vrátí sluneční svit.
(A. L. Balling)

Skřivan nebo kos


Pozorovala jsem skřivánka. Sotva se odlepil od země a vydal se na cestu vysoko do oblak, začal zpívat. I když na nebi byla vidět jen nepatrná tečka, stále bylo slyšet jeho jásající hlas. Pak najednou utichl a téměř střemhlav se vrhl k zemi.
V tu chvíli mi vyvstal na mysli obraz zpívajícího kosa, kterého jsem nedávno spatřila v trávě. Domnívala jsem se, že svoje krásné písničky notuje jen z vršků střech, stromů nebo televizních antén. Nevěřícně jsem stála a bedlivě sledovala, zda skutečně je to on, kdo oblažuje moje srdce a otvírá zobáček jako správný zpěvák. Zrak a sluch mi to potvrdily.
Z toho všeho pro mě vyplynulo, že bývám jako skřivánek. Když je mi dobře, vše se daří, je o mě postaráno, mám pocit, že se vznáším, jsem ráda na světě a chválím Boha. Pak ale přijdou chvíle, kdy je hůř. Padám dolů a ptám se: Proč? Proč zrovna já? Proč se to děje právě mně? Chci být šťastná, zbavit se starostí, problémů…
A v mém nitru vyvstala touha být jako ten kos – dokázat přijímat co přijde, být vděčná Bohu, že je to tak, a třeba se i radovat, protože by mohlo být ještě hůře.
A mimochodem, už jsem slyšela zpívat ptáky, i když pršelo.

Načítám kalendář