„Opravdu už nic nemáme?“ úzkostlivě jsem se tázala svého muže na stav našich finančních rezerv. Mlčky pokrčil rameny a zakroutil hlavou. „Na dárek pro sebe neuvolním ani korunu. To není důležité.“ Chápala jsem to. Bylo mi jasné, že z jednoho platu při dvou malých dětech se nedá ušetřit, zvlášť když se porouchá auto. Ale bylo mi do breku.
Můj muž měl mít totiž kulaté narozeniny a já s dětmi jsme už dobré dva měsíce vymýšlely, jaký dárek tátovi koupíme. Chystaly jsme velkou oslavu. Pozvaly jsme dědečka i tetu se synovcem. Musí to být pořádná sláva. Táta je náš nejdůležitější člověk. Na oslavu narozenin jsme se chystaly jako na nejdůležitější událost roku. A teď takové zklamání.
No nic. Peníze nás přece nezastaví. Musíme něco vymyslet. I kvůli těm dětem, které se právě v takových situacích učí o tom, co je v životě podstatné. Nedostatek peněz není podstatná věc. Tatínkovy narozeniny jsou velmi podstatné. Tak jak to zvládneme?

(pokračování zítra)

(O darech s Hanou Pinknerovou, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)