Mistr vyprávěl o muži, který přišel znenadání ke spoustě peněz. Zbohatlík si je uložil do uzamčené truhly a ze strachu před zloději truhlu pečlivě ukryl ve svém domě.
Brzy nemohl starostí o peníze spát. Vymýšlel stále nové skrýše a schovával truhlu hned sem, hned zase tam. Z obavy, aby něco neprozradil, byl čím dál zamlklejší, zahloubanější a nerudnější.
Jednoho dne ho napadlo, že vlastní příčina jeho neklidu spočívá v něm samém, a řekl si:
„Protože vím, kde jsou ukryty moje peníze, nedá se vyloučit, že jednou okradu sám sebe.“
Zbavil se svého problému tím, že uschoval peníze tam, kde je nemohl najít ani on: Rozdal je chudým.

(Úsměvy pro duši, Vyšehrad 2002)