Vědci se vypravili do Afriky na expedici. Najali si několik černých nosičů a stále je s jejich těžkými bednami na zádech popoháněli, aby šli rychleji a rychleji, protože výprava má naspěch. Po třech dnech svižné chůze si černoši sedli na zem, bedny položili vedle sebe a odmítli pokračovat v cestě. Vědci to zkoušeli s penězi a sliby, ale nic nepomáhalo. Když se ptali nosičů, proč nechtějí jít dál, ti řekli: „Na nás je to příliš rychlé, naše duše zůstávají za námi a my musíme čekat, až nás dohoní naše nitro – pak půjdeme dál.“

Kam dnes spěchá moje duše?

(Laskavé slovo na každý den, Portál 2006)