Jeho syn Derek, šestadvacetiletý Angličan, měl to štěstí, že v roce 1992 vyhrál na olympiádě v Barceloně běh na dvě stě metrů. Právě uprostřed finiše mu pravou nohou projela prudká bolest. S přetrženou kolenní šlachou se zhroutil na dráhu. Když se blížili zdravotníci, Derek se s vypětím postavil na nohy. „Byl to živočišný instinkt,“ řekl později. Odstrčil trenéry a rozhodl se v kulhavém poskakování závod dokončit.
Když se dostal o kousek dál, jakýsi velký muž se protlačil zástupem. Na sobě měl tričko s nápisem „Už jsi dnes objal své dítě?“ a na hlavě čepici, která vyzývala: „Tak to udělej!“ Ten člověk byl Jim Redmond, Derekův otec.
„Nedělej to! Nemusíš dokončit závod!“ řekl svému plačícímu synovi.
„Musím!“ prohlásil Derek.
„Pak jej dokončíme spolu,“ řekl Jim.

(pokračování zítra)

(On i dnes odvaluje kameny, LUXPRESS s.r.o. 2005)