Bohatý obchodník měl v místě svého bydliště mnoho závistivců. O jeho obchodování a bohatství se na veřejnosti hodně mluvilo. A žádná zpráva nekolovala tak rychle, jako když se mluvilo o úspěších nebo neúspěších jeho obchodů.
Jezdil na velké trhy do okolních míst, kde nabízel k prodeji nové zboží. Již před nějakým časem si osvojil zvyk, že se po úspěšném obchodu vracel domů v pochmurné náladě a večer ve svém domě nerozsvítil. Jestliže se mu ve dne nepodařilo dosáhnout dobrého obratu, přišel domů vesele a s úsměvem a nechal lampy svítit ve všech místnostech.
Jeho nejlepší přítel, který se dobře vyznal v obchodování, se ho po nějakém čase zeptal: „Vysvětli mi, proč rozsvítíš celý dům a jsi tak veselý, když se ti špatně daří, a když máš dobré dny, tak se chováš zcela opačně? Nejdříve jsem si myslel, že je to jen chvilkový rozmar, ale vidím, že si tak počínáš již několik týdnů.“

(pokračování zítra)

(Úsměvy pro duši, Vyšehrad 2002)