(pokračování z minulého dne)

Intelektuální rozvoj.
Dospívající dosahují určité intelektuální zralosti, která jim umožňuje logicky analyzovat problémy. Jsou schopni věci zobecňovat, dokážou odhalit příčinu a její následky nebo rozlišit princip od konkrétního příkladu. Středoškolský student může argumentovat třeba takto: „Přestože účelem studia je učit se a připravit se na budoucí uplatnění ve společnosti, úkoly, které nám ve škole dávají, mě nic nenaučí – opakují se pořád dokola a nemají žádný smysl. Vůbec mě nepřipravují pro život ve společnosti. Odmítám je dělat.“
Relativita hodnot.
Dospívající zjišťují, že moralizující argumenty, které obsahují výrazy jako „vždycky“ nebo „nikdy“, jsou mnohdy neopodstatněné. Tento druh absolutizování považují za nebezpečný, a proto nesouhlasí s lidmi, kteří své zásady chápou příliš jednostranně.

(Žít naplno, Advent-Orion 2000)