Raduj se, raduj, že slunce svítí,
že stráň je plná pestrého kvítí,
že voní louky, zpívají ptáci,
mravenci spěchají za svojí prací,

že v trávě voňavé jahody zrají
a včely ve květech svůj nektar mají,
raduj se z potůčku, co lesem spěchá,
setká se s jinými a je z nich řeka.

Raduj se ze slunce, že ráno vstává,
paprskem zdraví tě, denně ti mává,
pohleď, jak třpytí se překrásně rosa,
poslouchej zvečera písničku kosa...

František Bukvaj, Vyznání víry