Naši kluci patří ke generaci, která jako první zakusila slasti svobodné reklamy v televizi. Oba dva synové proto dost často toužili po něčem, co viděli v reklamě. Jednoho dne jsem se rozhodl, že jim to náležitě vysvětlím.
Vyprávěl jsem jim o tom, jak se každý snaží prodat svůj výrobek. Hlavně jsem se snažil, aby pochopili, že to, co je v reklamě, nemusí být vždy pravda; vždyť už v základu slova je termín „klam“, a tak cílem reklamy může někdy být i oklamat zákazníka... Když jsem po delší době skončil svůj výklad, tvářili se oba dva, jako že tomu rozumí.
O pár dní později jsem byl se starším synem v obchodě. Chtěl jsem si koupit novou věž s přehrávačem CD a s dálkovým ovládáním. Prodavač mi předváděl několik možností tohoto přístroje. Když skončil, Vlastík, můj starší syn, se mě zeptal: „Tatínku, to, co říkal ten pan prodavač, to byla pravda, nebo reklama?“
Každý den se musíme rozhodovat. Reklamy na nás útočí na každém kroku. Jaký jogurt si dám ke snídani? Bílý, slazený, nebo ovocný? Danone, nebo Müller? Do kterého supermarketu půjdu nakupovat? Bude to Kaufland, Spar, nebo Lidl? Budu se dívat na ČT, Novu, Primu či Barrandov? Který článek na blogu si přečtu?

(pokračování zítra)


Pastorův blog, Advent-Orion 2010