(pokračování z minulého dne)

Dnes o mnoho let později, máme opravdu vše, co zpráva předvídala. Počítače počítají, videa přehrávají, faxy se posílají. Avšak hodiny ubíhají stále stejně a lidé jsou jimi stále hnáni. Skutečnost je taková, že ve srovnání s rokem 1973 se volný čas zmenšil o 37 procent. Týdenní pracovní doba vzrostla ze 41 hodin na 47 – a pro mnoho lidí by sedmačtyřicetihodinový pracovní týden byl vyloženě klidný.
Proč se předpověď senátorů neuskutečnila? Co komise přehlédla? Nevzali v úvahu povahu a požadavky lidí.
Když individualismus šedesátých let přešel k materialismu let osmdesátých, volný čas získaný technikou vůbec neznamenal relaxaci. Rozběhli jsme se a běžíme stále rychleji. Počítače znamenají více času... více času však vede k představě větších příjmů... větší příjmy ovšem vyžadují více času... a tak to jde stále dokola. Život se zrychlil se vzrůstající poptávkou. Se vzrůstající poptávkou klesla náplň života.
„Mám tolik želízek v ohni, že žádné z nich nemůžu udržet horké,“ stěžoval si jeden mladý muž.
Platí to také o vás?


(Potlesk nebes, LUXPRESS spol. s r.o. 1998)