Prosím vás, bratří, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku, která je z Ducha, pomáhejte mi v boji svými přímluvami u Boha... Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku.
(Bible - Římanům 15,30.32)
Dobře žít pak znamená žít pro něco hodnotného a přitom si moudře vést.
(Jaro Křivohlavý)
Kdy dochází k psychickému vyhoření?
Reálný příklad vyhoření duchovního:
„Měl jsem rád duchovní práci, byl jsem přesvědčen o její smysluplnosti. Věřil jsem celým srdcem, že Bůh je dobrý a svrchovaný, že se bez jeho vůle nic nestane a že těm, kdo ho milují, všechny věci musí sloužit k dobrému... Byl jsem přesvědčen, že jsem vnitřně silně motivovaný ke kazatelské službě.“
Jak vypadal jeho život těsně před vyhořením?
„Měl jsem přeplněný diář. Pracoval jsem někdy až do vyčerpání. Přemáhal jsem únavu a vypětí. Večer jsem uléhal s pocitem, že se propadám někam hluboko pod zem. Netušil jsem, že se dostávám do nebezpečné situace. Pak se to stalo. V roce 1992 došlo k něčemu, co přirovnávám k přetržení natažené struny. Měl jsem pocit, jako kdyby mi v mozku něco prasklo. Od toho okamžiku to šlo se mnou nejdříve emocionálně a pak i fyzicky ‘z kopce’. Začal jsem vyhasínat. Zbortil se mi vnitřní svět. Už jsem nemohl s lidmi normálně komunikovat. Musel jsem ‘utéct’ pryč, daleko od telefonů, zvonků, lidí. Jednoho dne jsem pocítil silné pálení na hrudi a brnění v konečcích prstů. Zavolal jsem rychlou záchrannou službu. Odvezli mě na vyšetření do nemocnice... Po tělesné stránce jsem pociťoval obrovskou únavu. Cítil jsem se ‘vyždímaný’. Moje výkonnost prudce poklesla. Měl jsem potíže se soustředit, chyběla mi síla k běžným činnostem."
(pokračování zítra)
(Hořet, ale nevyhořet, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012)