Pozorovali jste někdy děti, jak staví kostky? Je to vážná věc, téměř poslání. Při každém dalším přiložení té krychličky se cítí víc důležitější. „Tady bude brána a tudy pojedou auta a to je garáž,“ dostanete odborné vysvětlení toho, co se právě děje. Vidíte sice jen ne zrovna podle vašeho vkusu poskládané kostky, ale rádi souhlasíte s „odborným výkladem“, i když vám pocukávají koutky úst k pousmání. S láskou sledujete jejich zaujetí pro věc, tu opravdovost, s jakou se vžívají do role architekta, zedníka, projektanta...
Zkusme udělat vše pro to, abychom v tomto směru zůstali dětmi, podrželi si kouzlo osobnosti a svou opravdovostí a zaujetím pro věc můžeme potom mnohé představy snadno realizovat.

Katarína Urbanová

(Cesta života, Cesta lásky - Kudy do nebe, Advent-Orion 2011)