00.00
Dnes je pátek 29. března 2024,
svátek slaví Taťána.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

Žijte a jednejte způsobem důstojným lidí povolaných k tak slavné budoucnosti. Buďte pokorní a mírní, trpěliví a shovívaví k sobě navzájem. (SNC)
(Bible - Efezským 4,1-2)

Nemůžeme dojít na konec svého života a zjistit, že jsme žili jen jeho délku. Je třeba žít také jeho šířku a hloubku.
(D. Ackermanová)

Hádaly se kukačky, kdypak asi umřu...


Na Hané se povídá, že vám zbývá tolik let života, kolikrát kukačka zakuká. Pamatuji si to ještě z dětství. To jsme počítali a tvářili se vážně, když kukačka skončila příliš brzy.
Na tuhle pověru jsem si vzpomněl včera, když jsem ještě za rozbřesku stoupal na Lysou horu. V polovině cesty začala kukat kukačka. Právě jsem se věnoval ranní duševní hygieně, a tak jsem ji zpočátku nevnímal. Po chvíli jsem zareagoval, že kuká, a ještě trochu později, že už kuká podezřele dlouho. Začal jsem počítat. Zakukala ještě skoro čtyřicetkrát.
Na chvíli jsem se v myšlenkách přenesl do dětství, když vtom začala z druhé strany kukat jiná kukačka. Ta ale zakukala jen třikrát. Další kukačka se dostala k číslu dvacet a pak začala hádka. Kukaly jedna přes druhou. První mi přála málem stovku, druhá trochu méně. Poslední, mrška jedna, si dávala po každém kuknutí vždy chvíli na čas, až to vypadalo, že bych měl pomalu kupovat rakev, protože by mě nejraději pohřbila hned...
Jak jsem při tom kukaččím koncertu vzpomínal na dětství, vybavila se mi slova, která často říkávala moje babička: „Synku, žij tak, aby ses každému vždy mohl podívat do očí!“ Zvláštní bylo, že mi tahle slova říkala ve chvílích, když jsem se zrovna někomu do očí podívat nemohl. Jako by mi viděla až do duše.

(pokračování zítra)

(Pastorův blog, Advent-Orion 2010)

Načítám kalendář