Starý dřevorubec vzal svého vnuka do lesa, aby mu ukázal, jak se vybírají a kácí duby, jejichž dřevo lze použít pro stavbu lodí. Šli lesem a dřevorubec vysvětloval, že tvar stromu určuje, na co se dřevo použije. Některé stromy jsou rovné a hodí se na prkna, jiné jsou křivé, a jsou tedy vhodné pro žebroví lodí, a z těch nejvyšších se vyrábějí stěžně. Řekl vnukovi, že bude-li každému stromu věnovat pečlivou pozornost a naučí se dřevu rozumět, může se jednou také stát dřevorubcem.
Šli lesem, až narazili na starý dub, který při kácení vynechali. Chlapec se zeptal dědečka, jestli může strom porazit, protože pro stavbu lodi se jeho dřevo nehodí. Neměl žádné rovné větve a kmen byl krátký a všelijak pokroucený. „Mohlo by z něj být dřevo na zátop,“ řekl vnuk, „tak by byl alespoň k něčemu dobrý.“
Dědeček ho odbyl, aby si teď hleděl své práce a vybíral vhodné dřevo pro stavbu lodí. K starému dubu se mohou později vrátit.

(pokračování zítra)

(Malé příběhy, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2001)