Zvykli jsme si označovat lidi nálepkami a vyslovujeme je tak bezmyšlenkovitě, že si často neuvědomujeme, že jsou projevem nedostatku úcty. Označujeme-li lidi názvy zvířat (starý opičák, lišák, kočka, …) nebo jiným přízviskem (chytrák, hlavoun, protiva, hlupák, …), je to chování, které nás vede k porovnávání lidí a jejich povrchnímu hodnocení, při němž se domníváme, že máme patent na rozum. I ten, kdo je jiný, zvláštní, může být výborný člověk. Jen pokud budeme ve vztahu ke všem lidem zachovávat úctu, pokud budeme uznávat individuální lidství a lidskou důstojnost všech lidí, budeme mít skutečnou úctu i sami k sobě a budeme schopni vytvářet kvalitní vztahy.

Dnes budu žít s úctou ke svému jménu, a tedy také ke jménům ostatních.


(Vlídná povzbuzení na každý den, Portál 2002)