Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu! Její cesty jsou plné potěšení, její kroky vždy vedou k pokoji. (B21)
(Bible - Přísloví 3,13.17)
Člověk musí vyhledávat radost a každý den mít nějakou.
(J. Štětina)
Pomalá chůze
(pokračování z minulého dne)
Při pomalém tempu chůze si člověk dokáže uvědomit rozdílnou strukturu povrchu chodníku, silnice, nebo cesty v parku. Najednou úplně jinak vnímám například vůně. Všimli jste si, že úplně jinak voní ulice a jinak parky?
Chci-li jít pomalu, musím zpomalit i své myšlenky. Pokud totiž něco splašeně plánuju, něco mě hryže a já se to zoufale snažím vyřešit, bezděky v chůzi zrychluji. Silou vůle se musím přinutit, abych šla pěkně pomalu. Jen při pomalé chůzi se totiž dá vychutnat ono potěšení. Musím odložit všechny problémy a nepříjemné myšlenky a oddávat se dýchání a hlídání rovných zad. V závěru procházky pak zjistím, že všechny problémy vidím jaksi z nadhledu, a většinu z nich už ani není potřeba řešit. Cítím se provětraná, odpočinutá a svěží.
No, jak říká Anička: Jen jednou týdně, protože častěji na to není čas.
(Další porce potěšení, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2011)