Kdykoliv si na vás vzpomenu, děkuji za vás všechny Bohu, že od chvíle, kdy jste poprvé slyšeli radostné poselství o Kristu, nepřestali jste mi pomáhat v jeho šíření...(SNC)
(Bible - Filipským 1,3)
Každý člověk se stává hezčím, když má radost.
(latinské přísloví)
Radost rodí radost
Jednou z krás staršího věku je, že můžeme v duchu listovat i svou vlastní historií, vracet se k tomu, co jsme již jednou prožili a znovu se z toho radovat. To platí pro každého jednotlivce a v míře více než dvojnásobné to platí pro stárnoucí manžele, když spolu vzpomínají na to, co bylo…
V tomto listování pamětí se mi vybavuje jádro jedné písně z dětství. Zní: „Láska lásku rodí.“ Zřejmě něco obdobného platí i pro radost. Můžeme se radovat z toho, že někdo, koho známe a máme rádi, prožívá něco radostného. Výrazně to je vidět, když se v rodině narodí další člen. Tato zpráva se rozletí do světa všem známým a ti se radují z naší radosti.
V Bibli je tato nakažlivost radostí velice výrazně znát v dopisech apoštola Pavla, hned na jejich začátku. Pavel má radost z toho, že se ti, jimž přinesl víru, radují a ve víře prospívají – nejen jako jednotlivci, ale i jako celé skupiny. Je až s podivem, jak jsou někdy naše setkání s druhými lidmi v rozporu s tím, o čem tu píšeme. Naše řeč se často nejprve stočí ne k tomu, co nám přináší radost, ale k různým starostem a trápením.
(pokračování zítra)
(Není radost jako radost, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2013)