00.00
Dnes je čtvrtek 28. března 2024,
svátek slaví Soňa.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

Dalších pět družiček přišlo už k zavřeným dveřím. Volaly: „Pane, otevři nám!“ Ale on odpověděl: „Je pozdě, už vás nemohu přijmout.“ (SNC)
(Bible - Matouš 25,11-12)

Mohu ti doporučit, abys pečoval o minuty, hodiny se postarají samy o sebe.
(E. Chesterfield)

Úplně jiný koncert


(pokračování z minulého dne)

Stojíme mezi dalšími smutnými postavami na temné mokré ulici, fouká studený vítr, drobně poprchává. Lomenými oblouky oken katedrály prozařuje veselé světlo a nádherná jásavá hudba. Vypadá to, jako by všechna krása, radost, teplo a bezpečí byly pevně zavřeny tam uvnitř. Tady venku, kde jsme i my, je zima, mokro, tma a smutno. Tak strašně jsem toužila dostat se dovnitř… Neodbytná masivní tmavá vrata jsou nevyvratitelným potvrzením skutečnosti, že jsme přišli pozdě. Je mi do pláče.
Žádná z náhradních možností mě nemůže uspokojit. Ano, dalo by se jít na čaj nebo někam do kina, ale zdá se mi, že vše to podstatné, co v téhle chvíli má na světě cenu, se odehrává na místě, kam mi byl odepřen přístup. Cítím se vyvržená ze společnosti vyvolených. Cože? Opakuju nahlas tu větu: „Jsem vyvržená ze společnosti vyvolených.“
Najednou ta myšlenka dostává úplně jinou závažnost. Najednou se netýká zmeškaného koncertu. Najednou je o něčem neskonale zásadnějším. O definitivním konci a začátku zároveň. Možná se taky před někým zavřou jedna nedobytná masivní tmavá vrata a všechno světlo, hudba a radost zůstanou za nimi. A bude už pozdě. To ale bude úplně jiný koncert. Ten nechci zmeškat za žádnou cenu.

(Smím být něžná, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2013)

Načítám kalendář