Mnozí lidé jsou zcela závislí na mínění druhých. Neplatí pro ně otázka, jak by se na ně díval Bůh, nýbrž jak se na ně dívají lidé, a budou-li k jejich jednání dost shovívaví.
Žijeme pod diktátem plnění přání druhých, chceme být u všech oblíbení. To nás však nevede ke svobodě, nestáváme se druhým přáteli, nezískáváme v jejich očích hodnotu. Naopak: pořád kroužíme kolem toho, co si o nás druzí myslí, co od nás očekávají, co od nás chtějí. Náš životní program stojí na představě, že musíme být oblíbení.
To je však pravý opak důstojnosti člověka.

(Poděkování za každý den, Portál 2011)