(pokračování z minulého dne)

Možná jsou modlitby jako kapky vody stékající po skle. Každá jednotlivá kapička je sama o sobě nepatrná. V nádobě ji málem nespatříš. Stačí však, aby pršelo hodinu, a dno je zaplněné. Prší-li dostatečně dlouho, nádoba přetéká. Každý jednotlivě jsme jako kapička vody na skle… Nevím, kdo prorážel cestu přede mnou, čí zásluhou jsem některým protivenstvím prošla tak lehce. Nevím, kdy přesně jsem dostihla svého předchůdce a dosud hladký průběh mé cesty se začal zadrhávat. Nevím, kdo mě následuje, běží mou cestou a využívá mých zkušeností. Kdo mě za čas předstihne a bude ulehčovat putování jiných. Ale stejně tak, jako každá jednotlivá nepatrná kapička deště má svůj smysl, mám ho i já, i když se to někdy nezdá. Každá kapička je důležitá.


(Brusinky, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012)