Jeden muž zašel do holičství, aby si dal ostříhat vlasy a oholit vousy. A jak to u holiče chodí, dal se s ním do řeči. Během konverzace se dobrali až k otázce týkající se Boha.
Holič řekl: „Nevěřím, že Bůh existuje.“
„Ale proč si to myslíte?“ zeptal se zákazník.
„Je to velmi jednoduché. Stačí vyjít na ulici, aby si člověk uvědomil, že Bůh neexistuje. Řekněte sám, kdyby Bůh existoval, bylo by tolik nemocných a tolik opuštěných dětí? Kdyby Bůh existoval, nebylo by tolik lidského utrpení a bolesti. Nemůžu si myslet, že existuje Bůh, který to všechno dopouští.“
Zákazník se na chvíli zamyslel, ale nechtěl odpovědět, aby se vyhnul diskusi. Holič dokončil svou práci a zákazník odešel. Vtom na ulici potkal muže s hustým vousem a dlouhými vlasy. Bylo zřejmé, že se už dlouho neholil a nestříhal, neboť působil zanedbaným dojmem.
Muž se vrátil do holičství a řekl: „Představte si, že jsem právě zjistil, že holiči neexistují.“
„Jak to, že neexistují?“ zeptal se holič. „Například já jsem holič a existuji!“
„Ne,“ odpověděl zákazník. „Neexistují, protože kdyby existovali, nebyli by na světě lidé s tak dlouhými vlasy a vousy jako ten muž, který právě kráčí ulicí.“
„Ale holiči existují. To jen takoví lidí ke mně nechodí.“
„Přesně tak,“ řekl zákazník. „Bůh existuje, to jen lidé k němu nechtějí přijít, a proto je na světě tolik bolesti a bídy.“


(Vlídné příběhy, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2013)