(pokračování z minulého dne)

Na druhou stranu mnohá zaměstnání vypadají atraktivně hlavně zvenčí. Když jsme na základní škole vyplňovali dotazníky na téma, čím bychom chtěli být, zaškrtávala jsem kolonky jako učitelka, redaktorka, herečka, zpěvačka, hlasatelka… Mnohé z toho jsem si v životě mohla vyzkoušet a řeknu vám, nebylo to pro mě. Nedovedla jsem si zkrátka představit, co to všechno obnáší. Jiné kolonky by mě zatrhnout ani nenapadlo. Nic mě nepřitahovalo na zaměstnáních typu knihkupec, galerista, nejspíš jsem si ani nedovedla představit, co znamenají – a podívejte. Takové zaměstnání vykonávám a jsem šťastná.
A finančně? Nepracuju primárně proto, abych vydělala peníze. Dělám svou práci, že mě těší. Něco tvořím, mluvím s lidmi, poskytuju pokojné útočiště. A krom toho tím i něco vydělám. Myslím, že jsem to tak cítila vždycky. Nikdy to sice nesvědčilo našemu rodinnému rozpočtu, ale navzdory tomu, že jsme většinou žili z ruky do úst, se cítíme bohatí.
„No, je to jako sen,“ musela jsem přiznat své zákaznici, „jsem tu ráda.“


(Středověk mého života, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2015)