Slovo pokora nemáme příliš v oblibě. Z našeho slovníku se úplně vytratilo. Nepoužíváme je. Pokora je považována za slabost. Snad proto, že ti, kdo v minulosti o pokoře nejvíc mluvili, sami pokorní nebyli. Snad proto, že pokora bývá spojována s patolízalstvím a podlézáním.
Co je to pokora? Pokora je poznání vlastní nedokonalosti. Pokora je schopnost posuzovat věci s vědomím omezenosti vlastních schopností a možností. Pokora je sdílné naslouchání tomu druhému. Pokora není slabost. Skutečná pokora je moudrost a zdobívá všechny skutečně vzdělané a schopné lidi. Pokora je skvělou prevencí proti nebezpečí oslepnutí pýchou, sobectvím a soběstředností.

(Zastavení na cestě života, Advent-Orion 1995)