Ve snaze vyrovnat se s otázkou zla, lidé vymysleli různé teorie. Jedna z těch nejvíce rozšířených: Zlo neexistuje

Přestože je zlo všudypřítomné, někteří lidé jsou přesvědčeni, že ve skutečnosti neexistuje. Filozof Baruch Spinoza a převážná většina východních náboženství považují zlo za jakousi iluzi. Z tohoto optimistického pohledu na život můžeme vydedukovat, že zlo je tu jen proto, že nedokážeme pochopit vesmír jako celek. „Zlo je prostě nesprávný úhel pohledu, který je důsledkem naší pomíjivosti a omezeného vidění věcí.“ Moudrý člověk vidí za bezprostřední realitu a chápe, že to, co nazýváme „zlo“, je v podstatě součástí přirozeného pořádku světa. „Vše, co existuje, je dobré.“
Takový způsob uvažování ignoruje logiku. Mohli bychom se například zeptat, zda existuje chlad. Každý z nás určitě někdy pocítil chlad. Podle fyzikálních zákonů samotný chlad ve skutečnosti neexistuje. To, co my považujeme za chlad, je pouze nepřítomnost tepla v určitém předmětu nebo na nějakém místě. Teplota je měřitelná realita, která vzniká přeměnou energie. Vymysleli jsme slovo „chlad“, abychom vyjádřili různé stupně nedostatku energie. Totéž platí o tmě, která také sama o sobě neexistuje. „Tma“ je vlastně nepřítomnost světla. Světlo můžeme zkoumat, měřit nebo lámat na jednotlivé barvy. Tmu analyzovat nedokážeme, protože je to jen slovo. Je to pojem, kterým popisujeme, co se stane, když není světlo. Říkáme, že existuje zlo, protože kolem sebe vidíme nespočetné formy nespravedlnosti, násilí a bolesti. Podobně jako chlad a tma, ani zlo objektivně neexistuje. „Zlo“ je pojmenování, které jsme vymysleli, abychom popsali nepřítomnost dobra…

(Jak čelit utrpení, Advent-Orion 2016)