Krokodýl nilský je obrovská obluda, dlouhá víc než 6 metrů. Ocitnout se tedy v jeho těsné blízkosti by bylo nejenom velmi opovážlivé, ale především životu nebezpečné. A přece…

Samička krokodýla každý rok vyhrabe v písku na břehu řeky hnízdo, do kterého naklade asi 40 vajíček. Zahrabe je vrstvou písku a potom oba rodiče ukrytá vajíčka starostlivě hlídají celých 90 dnů. Krokodýlí mláďata těsně před vylíhnutím pronikavě pípají. Tím přivolávají matku, která je odhrabe, a svými hroznými zuby pomůže každému mláděti ven z vajíčka. Pak je vezme do své obrovské tlamy a přenese opatrně do malého cvičného bazénu na břehu řeky. Zde se učí mláďata pohybovat ve vodě i lovit, dokud nedorostou.

Jak je možné, že taková nemotorná obluda jako je krokodýl, dokáže být zároveň něžná a jemná? Jak to, že jeho tlama plná ostrých zubů se může stát pro vylíhnutá mláďata tím nejbezpečnějším místem na zemi?