Jen Oneziforus mě sem chodil často navštěvovat a mě vždycky tak povzbudilo a zahřálo u srdce, že se za mne jako vězně nestyděl. Bůh žehnej celé jeho rodině! Když přišel do Říma, pátral po mně tak dlouho, až mne našel. (SNC)
(Bible - Druhý list Timoteovi 1,16.17)
Nesuď mě podle toho, co jsi o mně slyšel, ale podle toho, co jsi se mnou zažil.
(autor neznámý)
Dopis
Milý pane faráři, ani nevíte, jakou mi Váš dopis udělal radost. Nečekala jsem, že si vzpomenete na starou bábu a její narozeniny. Když mi pošťačka přinesla dopis, nemohla jsem tomu uvěřit. Vždyť mně už poštou chodí jen složenky! Nikdo jiný si na mě nevzpomene. A teď takové překvapení! Když jste z naší farnosti odešel, už k nám nikoho nedali. Kostel je od té doby zavřený. Vloni umřela Stázka, víte, ta, co vybírala peníze při mši. Hned po ní šla Josefka a teď nedávno i varhanice Anežka. Už byla, chudák, celá ubolená, na kůr se sotva dobelhala. Jen mě si Pán Bůh pořád nechce vzít. Kdybyste měl, pane faráři, cestu kolem, určitě se zastavte. Jen pozítří ne - to jdu k paní doktorce. Pak už jsem doma celý zbytek podzimu, v zimě, až do začátku jara. Pak mám zase kontrolu u paní doktorky. To víte, já už nikam nechodím, leda na hřbitov a nakoupit. Sedím v kuchyni, dívám se z okna a poslouchám hodiny, jak tikají. Kdybyste přijel, upekla bych Vám bublaninu. Tak co myslíte? Přijedete?
(Na minutu s Antonínem Randou, Karmelitánské nakladatelství 2006)