Lidská psychika se v některých schopnostech podobá počítači. Například v ukládání nebo vybavování informací. Uložíme-li do počítačové paměti zprávu, ať radostnou nebo smutnou, stačí potom jen lehký dotyk na patřičnou klávesu a monitor ukáže světu ono tajemství, které bylo do té doby ukryto ve složité počítačové aparatuře.
Podobně i my můžeme ukládat všechny dobré i špatné myšlenky do složitého mechanismu našeho vědomí a podvědomí. Člověk je tím, co ukládá do svého nitra, naprogramován. Zprávy jsou tam uloženy a čekají. Jsou ve stavu jakéhosi načasování a tvoří program našeho budoucího jednání. Čekají na svůj čas, na chvíli, kdy odněkud přijde lehký, třeba nečekaný dotyk na klávesu kdesi uvnitř lidského já. A potom se na našem postoji, jednání a reakcích, na monitoru našeho charakteru ukáže světu ono tajemství myšlenek, které v nás bylo ukryto.
Na rozdíl od počítače, který otrocky a pasivně přijímá vše, co je do něho vkládáno, může svobodný člověk z informací vybírat. Může do svého nitra ukládat myšlenky dobré a vytvořit z nich pozitivní životní program, nebo přijímat všemi smysly myšlenky zlé a vytvořit si pod hrudní kostí časovanou bombu.
A pak už stačí jen lehký dotyk na patřičnou klávesu.

(O radostech lidské duše s Maxem Kašparů, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)