Kdykoli hovoříme o smyslu či smysluplnosti lidské činnosti, máme vždy na mysli určitý cíl a účel toho, co se děje. To, co směřuje k tomuto cíli, je smysluplné. Má smysl to dělat. To, co k tomuto cíli nesměřuje, případně brání tomu, aby se člověk k vytčenému cíli dostal, to je pak nesmyslné, případně smysluprázdné.
Američan S. K. se před sto lety rozhodl, že prozkoumá určitou oblast střední Afriky, nejen jako cestovatel a objevitel, ale i jako podnikatel. Na vysoké škole si zapsal řadu přednášek, cvičení a seminářů, jež se vztahovaly k tomuto cíli. Nebyla to čistá geografie. Nebyla to ani čistá biologie, ekonomie…, ale ode všeho něco. Jeho spolužáci nad tím kroutili hlavou. Co z tebe bude? Nebudeš ani geograf, ani biolog, ani ekonom… A přece to vše mělo svůj dobrý smysl, jak se později ukázalo. S. K. byl připraven na to, co ho čekalo.

(Mít pro co žít, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2010)