Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili hranici dříví a všechny nás k ní pozvali, protože začalo pršet a bylo zima.
(Bible - Skutky apoštolů 28,2)
Povolnost, příliš velká shovívavost a hýčkání dělají z dětí tvory rozmarné, vzpurné a domýšlivé, mlsné, líné a nesnesitelné.
(F. Goya)
Loďka manželského života
(pokračování z minulého dne)
Existují však loďky, které si to nasměrovaly k cílovému přístavu, k němuž chtějí doplout. Někteří to formulují stručně: „Chceme mít krásné manželství a pěknou rodinu. Oběma nám o to jde.“ Ti se v psychologické poradně moc neobjevují. Bible nám naznačuje tři cíle i pro loďku našeho manželství. Nazývá je: VÍRA, NADĚJE A LÁSKA.
Co je tedy láska – láska typu agape, o které se tu mluví? M. Smith se to pokusil objasnit srozumitelně: ukazuje, že láska znamená především úctu, respekt. Oboustrannou úctu. Úctu manžela k manželce a úctu manželky k manželovi. V praxi to znamená vážit si druhého jako sebe samého – vždy a všude, za všech okolností. Druhou charakteristikou lásky je odpouštění – bezpodmínečné odpouštění všeho a vždy, na každém kroku. Třetí je péče – starost o druhého jako o sebe samého. I tak může vypadat přístav, kam si to s loďkou manželského života namíříme.
Tomáš Halík naznačil ve své štrasburské přednášce tři soudobé „moderní“ cílové přístavy: „rychlost, blahobyt a zábavu“. I to jsou možné cíle. Záleží na nás, který si pro svou plavbu zvolíme.
(O šťastném manželství s Jaro Křivohlavým, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005)






