Jeden z největších problémů, se kterým se někteří křesťané potýkají, je zapsán v evangeliu Matouše, 5. kapitole, 48. verši: „Buďte tedy dokonalí jako je dokonalý váš nebeský Otec“. Svět kolem nás je sice ke křesťanství poměrně apatický, nicméně jeho touha po dokonalosti je přesto vidět téměř na každém kroku. Bodybuilding, fitness, okouzlující vůně, šampony, které umožní slečnám protancovat bez lupů celou noc, dokonalí manageři v luxusních vozech, politici nového stylu, čítankové příklady úspěchu...

Nicméně, nejsme-li zrovna narcistně založenými jedinci, stačí jen jeden pohled do zrcadla a něco nám dojde: Když Ježíš tato slova vyslovil, musel být buďto mimo obraz anebo je myslel úplně jinak, než se zdá po prvním přečtení.

Je dáno našim úhlem pohledu, zda za dokonalejší budeme považovat člověkem zabetonovaný pramen ze kterého nelze mimo předepsané potrubí postavené za přesně vymezeným účelem získat ani kapku vody - anebo lesní studánku, jejíž vláha umožňuje růst vegetaci v širokém okolí, dává vodu hmyzu, ptákům a lesní zvěři. Zabetonované a účelně využívané zdroje vody jsou jistě užitečné a potřebné. Máme si však v naší touze po dokonalosti brát vzor z nich a nebo spíše ze studánek, rozdávajících kolem sebe život? Hovoří Ježíš o dokonalosti výkonu a nebo o dokonalosti lásky?

bjt