Stačí třeba, aby někdo z finančních expertů někde prohlásil, že se domnívá, že signály k růstu trhu nejsou takové, jaké si myslel ještě před měsícem. A je-li to člověk jména dostatečně věhlasného, všichni okamžitě začnou prodávat akcie. A prodávají do té doby, než jiný expert někde jinde utrousí, že budoucnost vidí optimisticky. Mávnutím proutku začnou investoři okamžitě nakupovat jako o závod.

Všechny poučky o obchodování s akciemi přitom říkají, že by člověk měl jednat spíše jinak než ostatní, nepanikařit a neplašit se. Trh při dostatečné trpělivosti vrátí, co vzal. Ovšem nic platno, trh (rozumějme, jsou to lidé) se chová jako stádo.

I když chápu, že všechno je mnohem složitější a že existují i krátkodobí spekulanti, připadne mi to divné. Přitom poučky o obchodování mají pravdu a skoro všichni, kteří se jimi řídili, zbohatli.

Zřejmě to bude tím, že pravda ve vášni emocí vypadá vždycky tak nějak nepravděpodobně. A že až ji skutečně poznáme, často už nám zbývají jenom oči pro pláč.

A zdaleka to neplatí jenom o akciových trzích.

bejt.blogspot.com