(pokračování z minulého dne)

Stále jste si moc dobře pamatoval, co se tehdy za války dělo...

Paměť je ošemetná záležitost a v pozdějším věku je třeba o ni pečovat. Už deset let přednáším na kurzech trénování paměti a sám si ji pochopitelně taky cvičím. Snažím se, aby má paměť pokud možno nezlenivěla. Dvacetileté studenty nabádám: „Vaše paměť je teď v takovém stavu, jako když zajedete nové auto. A jezdit s takovým vozem je pohádka. Využijte tohoto období co nejlépe. Nebude trvat věčně.“ Mně dřív nedělalo problém naučit se hovorově italsky během poměrně krátké doby, nemluvil jsem solidně, ale na ulici jsem se domluvil. Když jsem letěl do Jižní Ameriky, ještě v letadle jsem bifloval španělštinu, abych se svými hostiteli mohl mluvit španělsky. V osmdesáti letech jsem se rozhodl přiřadit ke své švédštině ještě norštinu a poznávám, jak je těžké se v tomto věku naučit další jazyk.

(Dvě lásky, Jaro Křivohlavý v rozhovoru s Alešem Palánem, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)