Šťastný je, kdo ví, co chce, i když ostatní o něm tvrdí, že to neví.
Šťastný je, kdo sedí u řeky a dívá se na loďky, jež plují kolem. Voda a vlny dávají křídla fantazii; lidé plní fantazie mají více ze života.
Šťastný je, kdo po probuzení vypráví své andulce, co se mu zdálo a ani v nejmenším mu nevadí, že ptáček ještě vůbec nemá dospáno.
Šťastný je, kdo dokáže vyčinit sám sobě, ačkoliv ostatní mu stále namlouvají, že by mu dokázali vyčinit lépe.
Šťastný je, kdo se dokáže obzvlášť srdečně setkávat se svým kritickým přítelem.

(Štěstí, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)