(pokračování z minulého dne)

Překvapen čmelákovou promyšlenou akcí záchrany jsem si vzpomněl na dva texty z Bible. Shodou okolností oba pocházejí od významných proroků. Izajáš si stěžuje, že vůl i osel – tedy ne zrovna výkvěty intelektu – poznají svého hospodáře, nebo alespoň místo, kde dostanou krmi. Ale Boží lid je občas tupější než dobytek.
Jeremjáš zase ukazuje na to, že ptáci poznají svůj čas i řád, podle něhož se ubírá jejich stěhovavý život. Ale Božímu lidu zřejmě unikají úplně ty základní věci z Hospodinova řádu.
Mému čmelákovi stačilo jen třicet lidských kroků, aby poznal, že se s ním děje něco nepatřičného a že „tahle cesta rozhodně není jeho“. Nelenil, zvedl se a vrátil se tam, kam bylo potřeba.
A tak si říkám, jak rád bych byl, když už ne zrovna volem, oslem nebo čápem, alespoň tím malým čmelákem, který pozná, když je unášen někam, kde nemá vůbec být…

Petr Plaňanský, Slovo pastýře, CKS Nymburk