Jim je maloměstský doktor ve velkém městě. Pamatuje si jména a schovává fotografie všech dětí, které pomáhal přivést na svět. A třebaže je velice zaměstnán, přece u něho máš pocit, že jsi jeho jediný pacient.
Po krátkém rozhovoru a několika otázkách o mém zdravotním stavu odložil složku s mým jménem a řekl: „Teď na chvíli sundám můj doktorský plášť a promluvíme si jako přátelé.“ Rozhovor trval možná pět minut. Zeptal se mne na moji rodinu. Zeptal se na mou práci. Chtěl vědět, jestli prožívám nějaké stresové situace. Řekl mi, že dělám ve sboru dobrou práci a že rád čte moje knihy.

(pokračování zítra)

(Potlesk nebes, LUXPRESS spol. s r.o. 1998)