V rozhovorech s mladými lidmi mluvím často o talentu či nadání. Pokud stojím před méně početným obecenstvem, ptám se konkrétních lidí na jejich obdarování. Po mnoha zkušenostech už většinou dokážu odhadnout, jak zareagují: „Umím zpívat.“ „Hraju dobře basket.“ „Jsem dobrý ve sportu.“
O talentu uvažují jako o schopnosti vyniknout jako umělec, popová hvězda nebo sportovec. Jen málokdy se někdo zmíní o svém matematickém nadání nebo o lásce k literatuře. Ještě nikdo zatím nepřišel s odpovědí typu: „Dokážu se rychle orientovat v textu a vytáhnout z něho ty nejpodstatnější informace,“ nebo „dobře se orientuji v počítačové problematice“. Ano, i tyto schopnosti se počítají mezi talenty – nadání, jakého se nedostane každému. Díky odlišnému obdarování je každý z nás jedinečný originál, a proto každý může rozpoznat poptávku po určitém druhu talentu v té či oné oblasti a zareagovat na ni.
Jestliže se lidé začnou na něco vymlouvat (a takových výmluv si vyslechnu celé stovky), je to proto, že si neuvědomují, jaký od Boha dostali dar: 14 miliard mozkových buněk a nesčíslné množství spojů mezi nimi. Proč by nás Bůh obdařil tak složitým a výkonným systémem, kdyby nechtěl, abychom jej používali?


(Směřovat výš, Advent-Orion 2002)