Když se cítíme dobře, jsme v dobré společnosti, zdraví a odpočatí, můžeme svým dětem dávat, co potřebují, a mít z toho radost. Cítíme-li se unavení, nemocní, opuštění a přetížení, dostáváme se k bodu, kdy se pro nás děti stávají ohrožením a my je vnímáme jako soupeře v zápasu o přežití. Tento bod může být snadno nebezpečný – pro vás, pro vaše manželství i pro bezpečnost vašich dětí.
Přetažení rodiče se už nemohou o děti zodpovědně starat. Je proto životně důležité, abyste se naučili pečovat i o sebe: jen tehdy jste schopni být dobrými rodiči.
Vaše děti potřebují, abyste byli šťastní a zdraví!


(Proč jsou šťastné děti šťastné, Portál 2012)