Celá léta vedu tisíce lidí k tomu, aby pochopili, jak moc si musíme vzájemně pomáhat, abychom si pěstovali tu „největší“ lásku. Nazývám ji láska hrdinská, láska, která obětuje sama sebe ve prospěch druhých, která nehledá své vlastní dobro, ale rozhoduje se uspokojovat touhy toho, koho miluje.
Nemám však dojem, že hrdinská láska je jen sebeobětování. Z toho, co vidím na svém vlastním manželství i na stovkách jiných, jsem začal chápat, že obohacovat život druhého často přináší větší uspokojení, než dělat něco jen pro sebe. Vyjdeme-li si vzájemně vstříc, budou uspokojeny naše vlastní potřeby naplnění a lásky.
Všiml jsem si, že nejspokojenější a nejradostnější manželé jsou ti, kteří se naučili hrdinské lásce a denně ji praktikují. Když oba chtějí, aby především jejich partner dostal od života to nejlepší, čeká je manželství, které předčí všechny svatební sny. Jejich láska nejen vytrvá, ona stále roste.

(pokračování zítra)


(Láska, která vytrvá, nakladatelství SAMUEL 2010)