Bdělost se často uvádí jako protiklad k spánku či omámení. Bdělý člověk je připraven okamžitě reagovat, je „v obraze“. Není pak zaskočen nastávajícími událostmi. Možná si sami vzpomenete, jak jste třeba něco večer četli a ráno jste se probudili s knížkou na zemi a vůbec jste netušili, kde jste skončili. Přepadla vás dřímota, a aniž byste se o to jakkoliv snažili, zavřely se vám oči a usnuli jste.
Podobně nenápadně do života přichází krize, pochybnosti a nedůvěra. Mnohdy člověk ani neví, kde se vlastně vzaly. Bdělost v tomto případě u věřícího znamená, že zůstává citlivý na vlivy, které ho formují. Nenechá se vláčet životními událostmi, ale dává aktivně ve svém životě prostor Bohu, aby v něm mohl působit. Bdělost neznamená nikdy nespat, ale vymezit si čas na důležité věci.


(Stvoř mi, Bože, čisté srdce…, Advent-Orion 2015)