Láska je nemocná. Možná to není jen problém dnešní doby. Touha vlastnit a vychloubat se ale asi nikdy nebyla tak silná. I partnerská láska je tím zasažena. Muži se často chovají majetnicky, byť v naší kultuře ženu vlastnit nelze.
Láskou se dnes omlouvá nečestné chování. Nevěra vede ke spoustě lží a lhář se za ně často ani nestydí. Když dojde na výměnu názorů, často se oba nechají vydráždit, a buďto uraženě mlčí, nebo na sebe křičí všechny ty minulé křivdy…
A hlavně – láska dnes sleduje vlastní prospěch. Je snazší mít rád ty, se kterými snadno najdeme společnou řeč. Bohatství, krása, úspěch – toto vše ovlivňuje, nakolik máme někoho rádi. Stavíme-li na tom, může vztah skončit, když přijde vážná nemoc, úraz nebo jen pouhé stárnutí.
Podle Pavla to ale není láska. Kdybyste se zeptali lidí na definici lásky, asi málokdo by ji definoval podobně jako on. Snad právě proto si myslím, že se máme hodně co učit.
Láska – partnerská, přátelská nebo jakákoli – nemá sledovat vlastní zisk, ale to, jak mohu obohatit toho druhého, tu druhou. Bez Boží pomoci to není vůbec snadné.


(Stvoř mi, Bože, čisté srdce…, Advent-Orion 2015)