Potom se však poušť i suchem vyprahlá země zazelená, stane se zahradou plnou květin. Všechno rozkvete a v zemi zavládne radost a veselí... (SNC)
(Bible - Izajáš 35,1.2)
Láska z divokých pouští rajské zahrady činí.
(Adam Mickiewicz)
Poušť pláče
Misionáře v severní Africe překvapilo zvláštní chování jednoho beduína. Čas od času si lehl na zem, jak dlouhý, tak široký, a přitiskl ucho k písku na poušti.
Misionář se ho zvědavě ptal: „Co to děláš?“
Beduín se zvedl a odpověděl: „Příteli, naslouchám poušti, která pláče. Pláče, protože by chtěla být zahradou.“
(Příběhy pro potěchu duše, Portál 2013)