Pamatuj na svého Stvořitele, dokud jsi ještě mlád, dříve než přijdou zlé dny a roky, o kterých řekneš: Nemám je rád! (B21)
(Bible - Kazatel 12,1)
Bible mi ukázala, že můj život, oddělen od Boha, není nic než mýdlová bublina, a připomněla mi, abych měl stále na paměti svého Tvůrce.
(Henry M. Stanley)
Paměť a smysly
Jakoukoli informaci, kterou si ať už do krátkodobé, či dlouhodobé paměti ukládáme, musíme nejprve zachytit svými smyslovými orgány. Smysly jsou vlastně jakési měřící přístroje, které nám definují realitu vnějšího světa. Podle smyslů máme tedy paměť sluchovou, zrakovou, chuťovou, hmatovou a čichovou. V mozku má každý smysl vyhrazenou část. Informace přicházející ze smyslového orgánu je nejprve hodnocena odděleně v konkrétní mozkové oblasti a teprve posléze je integrována do celkového mozkového obrazu.
Klevetová a Dlabalová (2008) uvádějí, že si dokážeme zapamatovat pouze: 10 % toho, co slyšíme; 15 % toho, co vidíme; 20 % toho, co vidíme a zároveň slyšíme; 40 % toho, o čem můžeme diskutovat; 80 % toho, co osobně zažijeme nebo děláme; 90 % toho, co učíme druhé.
(Paměťovky, Portál 2026)