Mezi osobnostmi, které dostaly v roce 2024 státní vyznamenání, byl taky Josef Suchár, farář v Neratově. Já jsem se s ním poprvé setkal před dvěma lety a velmi rychle jsme se spřátelili. Trápí nás stejné problémy ve společnosti i v církvi, oba se snažíme vytvářet hezké prostředí, podporovat lidi na okraji. A sdílíme spolu též podobné pojetí víry, církve a křesťanství. Nedávno jsem shodou okolností prožil v Neratově pár dní se skupinou salesiánů spolupracovníků, a tak jsem se zastavil i na faře za Josefem. Vyprávěl mně, jak celý měsíc jezdil do České Vsi u Jeseníka, kde pomáhal se svým bagrem odstraňovat následky povodní. Nebo jak vnímá neratovský poutní kostel se skleněnou střechou jako místo, které je otevřené ve dne v noci a nikoho neodmítá: přijímá kohokoli bez ohledu na národnost, pohlaví, světonázor nebo velikost jmění, ba dokonce bez ohledu na víru. Josef říká, že sem často jezdí na bohoslužby rozvedení nebo lidé s menšinovou sexuální orientací, kteří se cítí ve svých farnostech nepřijatí. „Každý, kdo sem vstoupí, může dojít ztišení, zanechat zde svá trápení a odejít s nadějí." 

(Očima křesťana, Portál 2026)