Nauč nás, Pane, vidět tvé stvořitelské dílo,
nauč nás vnímat krásu květin i zpěv ptáků,
nauč nás s pokorou přijímat tvé dary,
které nám ve své milosti denně uděluješ,
aniž bychom za ně poděkovali...
Nauč nás radovat se z každého nového dne,
ze záře ranního slunce, ze třpytu hvězd i ranní rosy,
ze zpěvu ptáků i krásy květin.
Dej, abychom v pokoře přijímali dobré i zlé,
abychom bez reptání dovedli přijmout
i kalich hořkosti.
Naplň naše srdce vděčností za každý den
a nauč nás počítat naše dny a odpusť nám naše hříchy
a ve svém nekonečném milosrdenství
neuchovávej v paměti, čím jsme se provinili.
Stůj při nás v každé vteřině našeho života
a veď naše kroky po cestách pravdy,
spravedlnosti, pokory, víry a lásky.
Neboť ty jediný jsi skála jistoty.
Ty jediný jsi kotva naděje.
Ty jediný jsi jistota lásky.

(František Bukvaj, Vyznání víry)