Večerní zpravodajství přineslo zprávu, že nás opustil Fred Hale, nejstarší muž světa. Zemřel ve spánku v nemocnici, kde se léčil se zápalem plic. Dvanáct dní zbývalo do jeho 114. narozenin.
Fred Hale odešel do důchodu před padesáti lety. Do té doby pracoval u drah jako železničář. Podle slov jeho vnuka Freda Halea III. rád pracoval na zahradě, zavařoval ovoce a zeleninu a vyráběl domácí mošt. Neuvěřitelné. Žil ve třech stoletích, a to dvacáté prožil od začátku až do konce. Když se narodil, bylo na americké vlajce jen 43 hvězd. Zažil obě světové války. Vzestup i pád komunismu. Úpadek Britského impéria. Studenou válku. A roky plynuly. Hale pořád poznával nové věci. V pětadevadesáti letech letěl do Japonska navštívit svého vnuka, který sloužil u amerického námořnictva. Na zpáteční cestě se zastavil na Havaji a vyzkoušel, jaké to je spát v ubytovně. Ve sto třech letech byl pořád soběstačný, dokonce sám shazoval sníh ze střechy. Ve svém rodném Maine žil až do svých sto devíti let, kdy se přestěhoval blíž k synovi Fredovi, kterému je nyní osmdesát let. Navíc se dostal do Guinessovy knihy rekordů jako nejstarší řidič světa. Ve svých sto osmi letech nadával na řidiče, kteří jezdili příliš pomalu. Fred přežil svou ženu a tři ze svých pěti dětí. Měl devět vnoučat, devět pravnoučat a jedenáct prapravnoučat. Rád bych býval tohoto muže osobně poznal. Ze zpráv se toho člověk o něm moc nedoví, jen samé obecné věci. Zajímalo by mě, jaký byl jeho život. Jakou filozofii vyznával. Dospěl k nějakému poznání, jímž by nás mohl obohatit? Z toho, co se o něm psalo v různých novinách a časopisech, vyplývá, že žil prostě a radostně. Byl aktivní. Až do své smrti rád poznával nové věci. Byl silnou osobností. Udržoval hluboké vztahy se členy své rodiny. O jedné oblasti Haleova života se však vůbec nehovoří – o jeho vztahu k Bohu. Tomuto tématu se dnes novináři záměrně vyhýbají. Je ale třeba říct, že bez Ježíše, našeho Pána a Spasitele, by celý dlouhý Haleův život neměl valný smysl.

(Jak vzácná milost..., Advent-Orion 2011)